Foto: Jiří IPSER
Australan pálí za Prague Raptors. Rád by si s nimi zahrál o postup, více než se soupeři bojuje s češtinou

Australan pálí za Prague Raptors. Rád by si s nimi zahrál o postup, více než se soupeři bojuje s češtinou

Má pořádně nabito. Jako by našel konečně ten pravý klub. Kanonýr Michael Richard James Houdek, který se narodil v Sydney, ale už jako teenager se vydal do světa za fotbalem, pálí v barvách Prague Raptors. Za druhý tým B skupiny I. A třídy se trefil před týdnem proti Aritmě B i naposledy proti Slivenci. Na kontě už má dvanáct přesných tref. „Když jdu na hřiště, jsem vždy nemilosrdný a soutěživý. Je mi jedno, proti komu hraju,“ směje se ofenzivní klenot týmu Raptors.

Vypadá to, že vám angažmá v Raptors sedí, co vás přilákalo do tohoto klubu?
Líbí se mi, že jsou Raptors multietnickým klubem. Jako cizinec cítím, že sdílím hodně společného se spoluhráči, a proto vše vytváří mezi námi silnější pouto. Taky se mi líbí, že spolu mluvíme pořád anglicky. (směje se)

Raptors kromě pražské soutěže hrají i Fenix Trophy, tedy evropský pohár pro amatérské týmy. Přilákalo vás i tohle?
Samozřejmě miluji cestování. Takže dostat příležitost cestovat a hrát fotbal je něco, co málokdo zažije. Je také skvělé hrát proti týmům ze zahraničí, vyzkoušet si a porovnat různé herní styly s týmy z celého světa.

Jako první jste to v Česku zkoušel ve třetí lize v Hostouni, která dává šance hráčům ze zahraničí. Prý jste rozesílal do klubů záběry své hry, kolik jste jich oslovil?
Jelikož nemám agenta, beru zodpovědnost za kontaktování klubů sám. Oslovil jsem spoustu týmů, které jsou konkurenceschopné a na úrovni, za které jsem chtěl hrát. Dva kluby mě pozvaly na zkoušku.

Jaké jsou vaše fotbalové plány v Česku?
Právě teď je mou prioritou užít si fotbal s Raptors. Chci jim pomoci vyhrávat zápasy a mít příležitost s nimi postoupit. Samozřejmě mám stále ambice hrát výš, ale je těžké dostat příležitost. Takže zatím budu tvrdě trénovat jako vždy, budu si užívat fotbal a uvidím, kam mě další kroky zavedou.

Narodil jste se v Sydney, ale jmenujete se Houdek. Je tam nějaká historická spojitost s Českou republikou?
Ano je, mám české kořeny. Můj děda se narodil v Čechách a pravděpodobně i jeho příbuzní - odtud moje velmi české jméno Houdek.

Zahrál jste si v Anglii, Thajsku, na Maltě, tři sezony odkopal v Německu, kde jste zkoušel štěstí i v Mönchengladbachu. Jak se tohle povedlo?
V Anglii jsem měl na začátku úspěch. Do profesionálního prostředí jsem se dostal prostřednictvím Sheffieldu United, kde jsem hrál za U16. Kultura v Anglii se točí kolem fotbalu, lidé tam jsou do fotbalu šílení. Takovou úroveň a kvalitu jakou jsem zažil v Sheffield United, jsem nikde jinde neviděl. Mnoho mých spoluhráčů hrálo za své národní týmy a někteří stále hrají profesionální fotbal na vysoké úrovni, a to včetně anglické Premier League. Bohužel jsem se zranil v přátelském zápase a byl jsem mimo fotbal na devět měsíců.

Pak přišla zkušenost v Thajsku, ta ale nebyla moc dlouhá. Co se stalo?
Do Thajska jsem šel, když mi bylo devatenáct. Dohodl jsem se na podmínkách přestupu do profesionálního klubu. Bohužel se ale rozpadl dva měsíce před začátkem sezony. Vážně to byla škoda.

Následovalo Německo, kde jste pro změnu byl docela dlouho, že?
Hrál jsem tři roky v Oberlize. Standard byl velmi dobrý - podobný třetí lize v Čechách. V Německu jsem se hodně naučil o sestavě a taktické hře. Navíc jsem tam dospěl jako fotbalista i jako člověk. Hrál jsem na profesionálních stadionech před mnoha diváky, bylo to skvělé. Jedním z velkých zážitků bylo vidět předzápasový trénink Borussie Dortmund na hřišti mého klubu. Němci mají každopádně také velkou vášeň pro fotbal.

Další zahraniční štací byla Malta, jaké to bylo tam?
Na Maltě jsem zkoušel štěstí v týmu tamní Premier League, ale bohužel jsem se během tréninku zranil a byl jsem mimo hru na tři měsíce. Z toho, co jsem viděl, byla úroveň velmi dobrá. Mám i nějakou možnost se tam vrátit, budu na to do budoucna myslet.

A teď jste v Praze. Jaký je český fotbal?
Je tu spousta talentovaných hráčů, kteří preferují velmi útočný styl fotbalu. Všiml jsem si, že na defenzivní stránce by se dalo zapracovat, aby bylo možné konkurovat nejlepším evropským ligám. Fanoušci jsou zde také docela vášniví.

Máte svůj oblíbený a vysněný klub?
Když jsem byl malý, bývala to Barcelona kvůli Messimu a jejich stylu hry. Ale nyní je to Ipswich Town, který hraje v Championship.

A co život v Česku? Na co bylo nejsložitější si zvyknout?
Samozřejmě, že nejsložitější byla jazyková bariéra. Němčinu jsem se naučil za čtyři měsíce a myslel jsem si, že je to těžké. Ale čeština je na jiné úrovni... Život je tu uvolněný. Praha je krásné město. Je zde vše, co potřebujete.

V týmu Raptors je komunikace v angličtině běžná, ale co čeština. Jak jste na tom?
Dobrý den! Většina mladších lidí mluví trochu anglicky, ale někdy musím použít překladač Google, ale to je v pořádku. Sem tam se učím základní české fráze. Nyní mohu opakovat celou reklamu od Alzy slovo od slova. (směje se)

Počítám s tím, že vás fotbal neživí. Co tady v Česku tedy děláte? Máte v plánu tady do budoucna žít? Nebo se po konci s fotbalem vrátíte domů?
Zatím bych rád zůstal. Pomáhám svému otci s jeho podnikáním a velmi brzy se chystám začít své vlastní. Všichni jeho klienti sídlí v zámoří a moji budou také. Zatím nemám v plánu se přestěhovat.



Fotografie